Je to zvláštní přemýšlet o tom, že tyto Vánoce jsou nejspíš poslední, které trávím doma s rodiči a pejskem. Neuvěřitelně se těším, až budu moct toto období strávit tak, jak chci já (případně můj manžel). Těším se, až budu péct vlastní cukroví, zkoušet nové, až si Vánoce užiju v klidu. Představuju si to tak, že nebudu dělat moc humbuku kolem uklízení, žádnej mega úklid typu umývání oken když venku sněží! :D Ale mít doma normálně uklizeno, mít provoněný byt cukrovím a domácím chlebem, koukat na filmy ( má vánoční klasika je Střihoruký Edward a Sám doma 1 a 2), jít na procházku, vytvořit vlastní vánoční tradici, kterou bychom naučili děti v budoucnu, pozvat rodinu jeden den, přátele další - prostě být v klidu! :)
Každý rok se těším na Vánoční slavnost dětí, kterou máme u nás v církvi - není to představení jako v národním divadle, ale člověk se zasměje a je to prostě fajn vidět, kolik dětí máme ve sboru, a jak se stydí když mají říct báničku! :D na jednu stranu je mi líto, že jsem tohle nezažila, když jsem byla malá.
Dárky jsou fajn, když je dáváme takzvaně "od srdce" :) já k tomu ještě přidávám "a když je máte za co koupit" ;-)
Takže si tak sním, jaké budou příští Vánoce, ale tyhle poslední doma zatím jsou taky docela dobrý! Zabavím se aspoň u pečení - třeba u zlatých prasátek jsem si fakt vyhrála!
