Můj nákupní košík (1)

Rozhodla jsem se zavést něco jako novou rubriku, kde se s vámi podělím o věci, které jednou za čas skončí v mém nákupním košíku a poté v našem "špajzu" :) Jsou to spíš věci, které kupuju když se naskytne příležitost. Všechno samozřejmě testované na mě (a Preclíčkovi) a někdy i na manželovi ;-)

Arašídové máslo McEnnedy z Lidlu
Mám doma verzi smooth i crunchy, smooth verze obsahuje 93% arašídů! Máslo obsahuje i palmový tuk, jako většina běžně dostupných oříškových másel. Proto si většinu dělám domácí s kokosovým olejem :) ale někdy si koupím i tyhle hotové, a chutná mi to taky :)

Čokoládová ječná kaše Semix
I když kaším holduju spíš v zimě, tělo po ní opět zatoužilo, a tak jsem zkusila koupit v DM drogerii tuhle instantní kaši. Musím říct, že mi moc instantních kaší nechutná, ale tahle fakt jo! Že by to bylo tou čokoládou? :D Plusem těchto kaší je jednoduchost přípravy - prostě zalijete vodou a čekáte 3 minuty než zhoustne. A to se někdy prostě hodí :)

Müsli srdíčka Semix
Taky si vždycky lámete hlavu, co si vzít do práce na svačinu? Nebo jen tak na mlsání a uždibování? Já teda ano... Zaujaly mě tyhle müsli srdíčka - v krabičce jsou 3 balíčky po 50 g, srdíčka jsou roztomile malinká. Přijde mi to jako takové holčičí jídlo - roztomilá srdíčka a malé balíčky akorát do kabelky :) Kokosovo-čokoládovou příchuť mám ráda, a v těchto müsli není ani tolik cukru jako v ostatních. Nekoupila jsem je naposledy..

Čokoládová pohanková kaše Semix
A ještě jeden výrobek od Semixu - nezamýšlela jsem udělat takovou reklamu, ale prostě mi to v DMku padlo do oka :) Zajímala mě chuť, protože pohanka je dost výrazná, a domácí pohanková kaše mi nikdy nechutnala. V kombinaci s čokoládou je samozřejmě super (téměř) všechno... Kaše je bez lepku, to je vždycky fajn :) Ale pohanka tam jde pořád dost cítit, což by někomu nemuselo vyhovovat... mně kaše chutnala i tak, ale možná mám ještě radši pohankovou kaši nakombinovanou třeba s rýžovou nebo ovesnou :)

Dobrou chuť! ;-)

Další životní etapa za mnou...

Už to tak bude. Slečna bakalářka.

A co  teď? Můžu si napsat Bc. před jméno, ale co mi to pomůže? :D No, aspoň zase můžu vařit a péct dobroty a neztrácet čas učením se na nějaký státnice že :)
Přemýšlím, co mám dělat... od září mám zas jít do školy, ale mně se táááák nechce. Chce se mi pracovat, ale nemám praxi.. Mám pocit, že Bůh mě prostě nechává čekat na všechno až do poslední chvíle a pak je to úplně jinak. Musím uznat, že "jinak" myslím ve smyslu "lépe".. Jasně, když se něco mění tak často remcám a mrčím a tak, ale v konečným výsledku to vždycky dopadlo líp pro mě. Někdy, když kolem sebe vidím spoustu discouraging věcí, je těžký důvěřovat Bohu že On to má pod kontrolou a důvěřovat hlavně tomu, že to je pro moje dobro... Takže teď nějak vyčkávám a tajně doufám, že i když jsem na tu školu přijatá, tak Bůh má pro mě něco jinýho.. jsem hrozná, že?! Ale you know what, když jsem měla křest, řekla jsem, že chci následovat Ježíše.. vždycky. Ne jen když se mi bude chtít, ale vždycky.. To je to co bych měla dělat.

Můj prapodivnej červenec

Za chvíli začíná poslední červencovej den a já dnes tak přemýšlím, co jsem vlastně ten měsíc prázdnin dělala?? Připadá mi, že naprosto NIC! Ale na druhou stranu že to bylo docela hektický. Vlastně jsem celej červenec byla nemocná. A Bůh mi měnil plány a znovu dokázal, že když ho někdy nechci slyšet, tak on si najde cestu ke mě, najde způsob, jak mi sdělit to, co On chce. 

Moje potíže začaly asi 4. července nebo tak nějak, šílený bolesti hlavy, jako ještě nikdy. Tak jsem si vzala kapky, šla spát a myslela si, že to do druhýho dne přejde jako vždycky. Ale nepřešlo a hlava bolela neustále, jen jsem ležela na zemi v pokoji a koukala do stropu a nechápala jsem. Navíc jsem byla z toho tak nervózní po pár dnech, že jsem se chovala jak idiot v některých věcech. Pak mě začalo bolet v krku a přišla i zvýšená teplota, takže jsem v pondělí šla k doktorovi. Já k doktorům moc nechodím, ale bylo pondělí a já měla mít ve středu promoci! Tak jsem dostala třídenní antibiotika.. Jela jsem na promoci zesláblá, a hodně z vás ví, co se stalo.. ano, švihla jsem tam sebou (ne že bych zakopla.. to by možná bylo míň trapný :D ) Ale ok, říkala jsem si, třeba to zabere ty antibiotika.. Ale neee. Tak jsem šla k zastupujícímu panu doktorovi asi týden po promoci, s knedlíkem v krku a šílenou rýmou. Dostala jsem další antibiotika, tentokrát na týden. Trochu mě děsilo, že si tím zničím střevní mikroflóru a játra (zvlášť když mě chvílema napadalo, jestli nemám mononukleózu)... ale začalo to být lepší. Dokonce jsem si začala myslet, že na ten Sport Camp přece jen pojedu. Ale Bůh sám dobře ví, kam mám jet a kam ne. A někdy mi to musí říct tak, že mě zachumlá do peřin. Po pár dnech braní antibiotik mi zmiznul ten angínovej "knedlík v krku" a i mandle se spravily, ale z ničehonic mě začal bolet jazyk. Jazyk, pro mě naprosto neznáma nová bolest! Nevím, jestli jste to někdy zažili, ale je to hodně nepříjemný. Bolel mě při mluvení, a když jsem chtěla jíst, myslela jsem že mi ten jazyk snad upadne. Tak jsem šla na ORL oddělení, protože jsem nevěděla kam jinam s tím jít. A tam pan doktor neměl ponětí, co to může být. Jen koukal a koukal a nic nevykoumal.  A žádný testy, třeba odběr krve nebo výtěr z úst.. nic. (Jako vážně, když nevím co pacientovi je, tak nedělám žádný testy, jen čekám jestli se to zlepší nebo zhorší??!) Byla jsem z toho úplně pschicky hotová, protože jsem mohla jíst jen kašičky, a i to dost bolelo. Tudíž jsem řekla, že na Sport Camp nemůžu :( A konečně minulý pátek jsme přišli, kde je zádrhel :D Příště až mi bude pan doktor předepisovat antibiotika, a zeptá se: "Jste alergická na penicilin?" ... řeknu "Ano, penicilin NE!" :D

Takže tohle je ve zkratce (hah) můj nemocný červenec. Nejlepší ale je, že celá tahle situace je hrozně fajn v tom, že Bůh mluví. Za tu dobu, co jsem mohla jen ležet a koukat do zdi jsem si uvědomila spoustu věcí, se kterýma se teď potýkám.. některý víc osobní, některý míň. Například vím, že se musím naučit pokoře a nechat se vést Bohem. Abych pravdu řekla, posledních pár měsíců jsem si zvykla dělat věci po svým a nebavit se o tom s Bohem. Vím, že jsem se ani moc nemodlila za státnice, přijímačky, bakalářku atd. A to škola ještě není to nejdůležitější. Když se mě kazatel zeptal, jestli pojedu na SportCamp, automaticky jsem odpověděla ano. Vůbec, ale vůbec jsem se nenamáhala se za to modlit, modlit se za to kde mám letos být, abych sloužila Bohu. Prostě jsem chtěla jít vlastní cestou. Ale naštěstí Bůh dává "facky" = situace, kdy nás donutí si uvědomit, co děláme špatně. A za to jsem moc vděčná, za tyhle "Boží facky" :) Občas čtu úryvky z knížek od Corrie Ten Boom, a ta paní pro mě začíná být opravdovým vzorem, takovou ženou bych se chtěla stát. Ženou, která se nebála, protože věděla, že Pán Bůh je s ní. V jedné té knížce píše, že trápit se starostmi je neposlušnost, a já jsem byla hodně neposlušná... Nechala jsem se naplnit strachem a úzkostí (což jsou podle Corrie ty nejúčinnější zbraně toho zlého). Vím, že Pán Ježíš je vítěz. Je vítěz, a i když se může zdát, že satan vyhrává, nikdy se to nestane. Ježíš je vítěz :) A i když nám se situace zdá neřešitelná... Bůh může "lusknout prsty" a všechno je jinak...

Modlím se, aby Pán Bůh odstranil tenhle strach z různých věcí a nahradil ho láskou a radostí, kterou tolik potřebuju. Modlím se, abych byla dostatečně pokorná na to, abych se Bohem nechala vést, abych mu opravdu hluboce důvěřovala. A modlím se i za kohokoli, kdo dočetl až sem, aby mohl vidět a být vděčný za to, jak Pán Ježíš působí v jeho/jejím životě.

Znamenitá žena

Milé slečny/ženy/princezny/dámy,

přemýšlely jste někdy o tom, kým chcete v životě být? A tím nemám na mysli zrovna to, jaké si zvolíte povolání. Spíš mi jde o to, KÝM chcete být jako člověk, jako žena? O co chcete usilovat? O rodinu, nebo o kariéru? Samozřejmě se to dá i skloubit když člověk moc chce.. ale potom může nastat to, že se ani jednomu nevěnujeme tak naplno, jak bychom chtěly. A pokud někoho práce baví a zvolí si, že děti počkají, taky v tom nevidím problém – někdo má dar být svobodný a někdo potřebuje do svého života závazek. Závazek vnímám jako jistotu, bez které nemůže vztah fungovat (a myslím, že to neplatí jen pro chození, ale i pro přátelství obecně).

Poslední dobou, kvůli všemu tomu stresu z nejisté budoucnosti a tolika změnám, které mě čekají v brzké době, jsem se nad tím zamýšlela asi víc než obvykle. Chci jít dál studovat abych třeba sehnala dobrou práci potom? Chci jít pracovat? Pokud ano, tak kam? Co po mě Bůh chce? Nebo si mám dát pauzu od všeho a na nějakou dobu odjet, třeba pracovat do ciziny? Potkat přátele z USA, které jsem dlouho neviděla? KÝM chci být?

Chvílemi mě z toho až přepadá úzkost... a pak narazím na verš v Bibli, který říká: „V dobrý den užívej štěstí a ve zlý den si uvědom, že Bůh jej učinil tak jako ten druhý, aby si člověk nikdy nebyl jist, co skrývá budoucnost.“ Můj nebeský Tatínek mi říká: Chill out, be thankful, trust me, read your Bible and shut up! :D

Každopádně, mým celoživotním cílem je text z poslední kapitoly Přísloví. Když to čtu, mám pocit, že toho nikdy nemůžu dosáhnout.

Přísloví 31:10 – 31

10 Znamenitá žena - ta je k pohledání, mnohem vzácnější je nad perly! 

11 Manžel jí důvěřuje ze srdce, žádný užitek tu chybět nebude. 

12 Je na něj hodná, a ne zlá po všechny dny svého života. 

Hodná, a ne zlá. Chápu, že v každém manželství jsou hádky občas, nedorozumění. Ale nemělo by se to zvrtnout do nelásky a nerespektu k sobě navzájem. Někteří rodiče si myslí, že pokud nekřičí na děti, hádky s partnerem dítě neovlivní. Krutý omyl – vztah rodičů je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivní budoucí život dítěte. Když se manžel nechová tak, jak by měl, je nad lidské síly být na něj „hodná“ – jsem ráda, že nemusím spoléhat na své lidské síly, ale na sílu, kterou dává Ježíš.

13 Vlnu a len si sama nakoupí, pracovat rukama je pro ni radostí.

14 Kupecké lodi se podobá: přináší pokrmy zdaleka. 

Znamenitá žena pracuje. Není líná. Stará se o domácnost. Stará se, aby měl manžel co jíst. Nemyslím si, že to znamená, že by muž měl sedět s nohama na stole a nechat manželku dřít. :) Ale jsou určité role pro muže a pro ženu, a ty bychom měli respektovat. Koneckonců, muž má svoji ženu milovat jako Kristus miloval církev. Manželství je o nesobeckém naplňování potřeb toho druhého – a pokud to, že muž vysaje byt nebo vynese odpadky, je pro ženu důkazem lásky, proč to neudělat??

Přináší pokrmy zdaleka – myslím, že se tím myslí rozmanitá strava. Vařit dostatečně zdravě, aby se celá rodina měla dobře a byla zdravá :) Pokud v obchodech není dobré zboží, proč tam nakupovat? Radši si objednám určité potraviny z internetu (například různé druhy mouky, koření, luštěniny, kvalitní čokoláda). Samozřejmě, podle finančních možností.

15 Ráno vstává, než se rozední, celé své rodině jídlo připraví, také svým služebným rozdělí úkoly. 

16 Posoudí pozemek a sama jej pořídí, z vlastního výdělku sází vinici. 

17 Odhodlaně se pouští do díla, sílu svých paží umí dokázat. 

18 Užitek vlastní píle zakouší, její svíce září dlouho do noci. 

19 Přeslici bere do rukou, prsty přidržuje vřeteno. 

Křesťanské ženy nemají být pasivní! Ano, mají se podřizovat manželovi, ale to neznamená, že žena nemá ve vztahu žádný prostor pro vlastní názor. Abych pravdu řekla, pro mě je důležité, aby můj budoucí manžel bral ohled na moje pocity a bral moje názor v potaz, aby nejednal tak, že by mě to zranilo. V tomto úseku se mluví o tom, jak má znamenitá žena být AKTIVNÍ! Odhodlaná! Pracovitá! :) Ne uťápnutá ženská, co se stará jen o děti, ale manžela (stejně jako svůj vzhled) zanedbává. Přišla jsem na to, že strašně ráda pečuju o někoho. Ráda pohostím jídlem nebo upečenou dobrotou a mám radost, když to někdo ocení a když to někoho potěší :)

20 Štědře otvírá svou dlaň ubohým, pomocnou ruku chudým nabízí. 

21 Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh, celá její domácnost má po dvou oblecích. 

22 Kmentové přikrývky sama ušije a obléká se šarlatem. 

Dostatečně se postará o svoji rodinu, o to aby všichni měli co na sebe. Je laskavá k chudým.

23 Její manžel je v branách uznáván, kde s představenými země zasedá. 

24 Prodává košile, které ušila, zdobené pásy kupcům dodává. 

25 Síla a krása jsou jejím oděvem, s úsměvem vyhlíží další den. 

Mám teorii, že pokud se manžel o svoji manželku dobře stará (věnuje jí pozornost, dobře je vede duchovně, pomáhá jí, zabezpečuje finance, atd.), žena vypadá krásně i navenek. Stárne pomaleji a s grácií :) Obličej jí září i po letech manželství. Protože je stále spokojená s tím, že řekla „Ano.“ právě tomuto muži. Zatím je to jen teorie, ale rozhodla jsem se dále tento jev zkoumat ;) :D

26 Její ústa mluví s moudrostí, její jazyk učí vlídnosti. 

27 Na chod svého domu dohlíží, nesytí se chlebem zahálky. 

28 Její synové jí vstoje dobrořečí, její manžel ji takto velebí: 

29 "Je mnoho znamenitých žen, ty ale všechny převyšuješ je!" 

Po tom touží snad všechny ženy, ne? Já teda ano. Chtěla bych, aby zezačátku manželství i po letech můj manžel mohl říct: „Miláčku, jsem tak rád, že tě mám, že jsem si vybral tebe. Jsem tak vděčný za to, jaká jsi manželka/matka.“ No, něco v tomhle smyslu. Wow, toho bych se někdy chtěla dočkat. :)

30 Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží. 

31 Dejte jí odměnu za její úsilí, její činy ať ji v branách velebí!

Docela síla že? Taková superžena :) Někdy něco zní na papíře jednoduše a v praxi je to těžké. Tohle zní těžce proveditelné už na papíře, tak jak těžký to asi je ve skutečnosti? :D Věřím, že tady je klíčem k hádance společenství s Bohem – být s ním. Manželství je smlouva mezi mužem, ženou a Bohem. On má moc porazit všechny traumata z předchozích vztahů, všechny špatné věci, co jsme odkoukaly od rodičů, všechny naše sobecké touhy. Musíme jen nechat Boha působit v nás. 

A na závěr takové odlehčení :)

 

[: papája :]

[: papája :] něco o mně

Proč jsem vlastně založila tenhle blog?

Tak především to asi zapříčinila prokrastinace během učení na státnice :D Ale občas se taky stane, že se ráda podělím o svoje myšlenky s cizíma lidma. Poslední dobou moc ráda peču a učím se vařit (pokud možno zdravěji), tak určitě budu přidávat i nějaký recepty.. Původně jsem chtěla blog pojmenovat něco jako "U papáji v kuchyni", protože mi přijde, že kuchyň jako srdce domova je místo, kde se tak všichni sejdou, povídají si, jak se měli, co prožii za den (což je v podstatě účel tohoto blogu - podělit se o myšlenky a zážitky). Někdy jsem líná, takže netvrdím, že budu postovat každej den něco... ale když bude nálada, tak něčím přispěju :)

Takže něco o mně? Mám ráda knížky a vlastně cokoli, co se dá číst (např. nápisy na obchodech - je to asi utrpení se mnou procházet cizím městem plným různých nápisů :D).Taky mám zlozvyk číst odspoda - přečtu nadpis, poslední větu na stránce, a pak teprve začátek. Já nevím, proč to dělám!! :D Ale mého drahého to přivádí k šílenství. :) Taky mám ráda angličtinu a francouzštinu, cupcakes a muffiny na každý způsob, kytičkový coffee mug, vintage šaty střihu A, dobrý seriály, geek průpovídky mého přítele a jeho kamarádů, celozrnnou špaldovou mouku, červený lak na nehty a zvířecí papuče :) Bude toho víc, ale koho to zajímá. A nemůžu uvěřit, že to nebylo to první, na co jsem vzpomněla - vousy!

Nejsem fanda cigaret, bílé mouky, pavouků a havěti, ústních zkoušek z ekonomie, chlapů s hladce oholeným hrudníkem a podpažím, knírků a spousty dalších věcí, ale proč se soustřeďovat na to negativní? :) 

Před několika lety se mi změnil život úplně naruby, a to proto, že jsem uvěřila v Boha. V to, že opravdu je, chce mě, chce se mnou mít vztah. Bůh je mojí oporou v těžkostech a ten, s kým se dělím o radosti. Pořád jsem hříšná a dělám kraviny, ale Bůh je věrný a trpělivý. A i když se zlo snaží to zkazit, On mě nepustí, vím to :)

Pro dnešek to bude asi všechno... v rámci prokrastinace během příštího týdne určitě něco přidám!!

Mějte se fajn :)

[: papája :]